Historický radioklub československý

Klubovní akce

Jemčina, léto 2020

Setkání v Jemčině

Mělo být prvním letním, avšak dušičkovou a deštivou náladou připomínalo spíše podzim. On vůbec způsob letošního léta je poněkud podivným, řečeno slovy klasika… Někteří do Jemčiny dorazili už v pátek večer. I přes nevlídné počasí byla večerní atmosféra výborná, tvořily se debatní kroužky, jedna skupina hrála na kytary v ubytovně, jinde si posedali ke krbu a pouštěly se staré šlágry na mechanické perové gramofony. Všichni byli na setkání se stejně „postiženými“ jedinci natěšení, neboť díky koronapandemii bylo první letní setkání i prvním letošním. Spát se šlo hluboce po půlnoci, déšť vytrvale bubnoval na střechy chatek až do rána. Většina členů dorazila kolem osmé ranní a svými kousky zaplnila zbývající stoly. Mnozí využili nabídky jídelny, která návštěvníkům připravila chutné párky s hořčicí a horkým čajem. Mezitím se před vchodovými dveřmi do sálu vytvořily celkem rozsáhlé kaluže, naštěstí někdo vytvořil z připravených prken provizorní lávku, takže se příchozí nemuseli před vstupem do místnosti brodit vodou. Nálada uvnitř sálu byla výborná, klima vydatně zpříjemňoval oheň v krbu. Jak bývá zvykem, před zahájením dražby se čile obchodovalo. Největší rozruch vyvolával stůl s přijímači značky Iron a malými bakelitovými Teslami, jež dovezl Karel Kříž, ty však byly určeny do dražby. Lehce po desáté hodině promluvil ke členům předseda klubu Honza Mottl, poté předal mikrofon licitátorovi Pavlu Boudnému, který zahájil tradiční radioaukci vystavených skvostů. Konečné ceny tentokrát končívaly o něco výše, než jsme byli z minulosti zvyklí. Opět se ukazuje, že hezký a zachovalý či vzácný přijímač jsou lidé schopni dobře ocenit, neboť klasicky odrbané plívy zůstávaly, jako vždy, na okraji zájmu a jejich ceny končily řádově v jednotkách korun, zatímco pěkně zachovalé přístroje „rytmusové řady“ šplhaly až k pěti stům korunám.

Do dražby bylo přihlášených dvanáct účastníků, dražba samotná proběhla na jeden zátah, tedy bez přestávky a poslední příhoz padl chvíli po poledni. To se většina lidí odebrala do jídelny, kde poobědvali chutného guláše. Kuřáci si užili svůj nikotinovědehtový dýchánek na příjemné terase s výhledem na Nežárku. Veliký emblém Baterie Slaný, pověšený na stěně terasy visí stále na svém místě.

Setkání zpestřila výstavka mechanických gramofonů Martina Stránského (spoluautora rubriky Gramofonografie). Martin nabízel různé typy nových jehel pro mechanické gramofony a odpovídal na dotazy zájemců o tuto sběratelskou kategorii. Návštěvníci nejvíce obdivovali gramoautomat, jež po vhození prvorepublikového padesátihaléře sám obsloužil přenosku a po přehrání desky ji opět způsobně zaparkoval na začátek desky.

Po ukončení dražby se drtivá většina zúčastněných rozjela ke svým domovům, mnozí však poseděli i nadále, hrálo se na gramofon či popíjelo kafe v druhé části sálu u baru.

Na závěr se sluší poděkovat obsluze rekreačního střediska Jemčina za perfektně připravené služby. Jen to počasí mohlo namísto dušiček připomínat první letní den. Tak snad nám vyjde příště…

Pavel Boudný, Radiojournal