Historický radioklub československý

Klubovní akce

Podzimní setkání v Rokycanech 2002

Díky kolegovi Jirkovi Hájkovi jsme se mohli sejít v kulturním domě, kde se již dříve klubovní setkání dvakrát konalo. Představenstvo HRČS a další členové, zejména ti vzdálenější, přijeli již v pátek. V noci z pátku na sobotu se rokovalo zejména o diskusním internetovém klubu HRČS a zajištění nemovitosti pro uskladnění klubovní sbírky výrobků n.p. TESLA, která se v neděli po setkání stěhovala z vypovězených prostor v Radovesicích do Poděbrad, kde v objektu bývalé vysílací stanice jsou už uloženy další přístroje. Ani tento prostor však není nastálo, protože České radiokomunikace pronajaly celý areál vysílačky golfovému klubu a do vánoc musíme vyklidit i tyto prostory. Klubovní sbírku není v současné době kam dát a pokud se nenajde řešení, hrozí fyzická likvidace přístrojů.

Sobotní setkání bylo zahájeno příspěvkem Františka Peřiny k letošnímu stému výročí použití proměnného kondenzátoru k ladění rezonančního obvodu. Poté Petr Fridrich přednesl svůj příspěvek k problému pořízení klubovní nemovitosti. K možnému společnému klubovnímu domu se vyjádřili v diskusi i další členové, zazněly názory jak pro, tak i proti. Představenstvo v současné době řeší způsob financování případného nákupu nemovitosti za přispění všech členů HRČS. Do klubovní pokladny již přispělo několik dárců většími částkami, naposledy přímo na setkání.

Tradiční aukce přijímačů začala až po poledni a podařilo se ji zvládnout v poměrně rekordním čase na to, jak byl sál zaplněn nabízenými přístroji.

Ačkoliv si další členové na setkání vyzvedli své členské průkazy, jejich používání se stále nevžilo a zhruba polovina návštěvníků, z nichž nekteří nám byli zcela neznámí, průkaz neměla viditelně připevněný na klopě. A co říci těm, kteří průkaz sice nosili, ale bohužel zavřený, a ukazovali veřejnosti pouze logo klubu. To je sice hezké a barevné, ale o osobě, která se má průkazem prezentovat ostatním, toho příliš neřekne. Dalším opakujícím se nešvarem je lepení samolepek s čísly přijímačů do aukce přímo na politury skříní. Jak se asi tváří nový majitel přístroje, když doma musí sundávat nálepky, s kterými odpadávají i části laku skříně. Takový způsob označování vyjadřuje neúctu původního majitele ke sbírkovým přístrojům a každý by se měl nad ním zamyslet. Štítky patří na skleněné stupnice a bakelitové knoflíky!